Můj příběh

Mým smyslem života je cesta. Pochopila jsem, že všechny bolesti a překážky na ní, všechny mé nedostatky, krize i fyzické nemoci nejsou nic zlého, čemu se musím bránit, s čím musím bojovat, ale naopak, že je třeba naučit se jim naslouchat, přijmout je do svého života. Jsou mi “pomocníkem”, ukazatelem, kudy se vydat, co pochopit, co se nového naučit.

Učím se respektovat samu sebe i své tělo.

Učím se tak nebát se věci dělat jinak, tak jak je cítím já. Nemám ráda konvence, konvenční myšlení. Ráda koukám na věci z různých pohledů.

Takovým mým silným a dlouhodobým průvodcem jsou mimo jiné problémy týkající se trávení. Vnímám je jako takový svůj životní “barometr”. Dnes už s tím dokážu lépe pracovat, vnímat a nahlížet na moudrost svého vlastního těla jako na cenný dar.

Nejrůznější problémy s trávením mě provázejí už od mých studentských let. Průběžně se u mě vystřídaly nejrůznější symptomy, na nejrůznějších místech – dlouhodobé nespecifické bolesti břicha, bolesti žaludku, pálení žáhy, nadýmání, zácpy, průjmy aj.

Nesnesitelné se staly hlavně v období těhotenství a po porodu. Zažívala jsem opakovaně stavy, kdy mi bylo špatně nejen fyzicky, ale i psychicky. Cítila jsem se nejen vyčerpaně, ale propadala jsem také šíleným depresím, které se objevovaly najednou a s takovou razancí, že jsem se cítila naprosto na dně.

Nevěděla jsem vůbec, co s tím, podléhala jsem panice, že jsem možná vážně nemocná, i když různá lékařská vyšetření nic neprokázala. Přemýšlela jsem neustále, co jím špatného, začala jsem se příliš pozorovat, zkoušela jsem různé eliminační diety.

Nejrůznější restrikce v mém jídelníčku ale jen zvyšovaly mou úzkost z jídla, úzkost z toho, že mi bude zase špatně. Omezování sřídalo přejídání. Toužila jsem vše pustit a zase normálně a s radostí se najíst!!! Ale jak to udělat?!?

Dlouhodobě jsem ale pracovala i se svou duší. Vlastní psychoterapie a různé semináře mi pomohly odhalit příčiny toho všeho, pomohly mi nahlédnout svá nefunkční nastavení, vypořádat se s vlastním syndromem vyhoření v profesi lékárnice.

K tomu i následné vysokoškolské studium Sociální práce se zaměřením na psychoterapii posílily moji víru v psychosomatiku a celostní pohled na člověka. Inspirací se mi staly ayurvéda a tradiční čínská medicína, jejichž učení propojuje právě tělo a duši. Zájem o zdravou stravu mě dovedl ještě k dalšímu studiu v tomto směru, ke studiu Klinické naturopatie, čemuž se stále věnuji. (Jedná se o obor celostní medicíny, který propojuje tradiční léčitelství s vědeckými poznatky, jako hlavní léčebné modality využívá stravu, byliny a funkční doplňky stravy. Více o oboru Klinická naturopatie najdete na stránce ZDE.)

Hodně mne též inspirovalo vlastní mateřství a můj syn, můj malý velký učitel. 

V momentě, kdy jsem tomu opravdu uvěřila, jsem se dokázala sama uvolnit i v jídle a symptomy se začaly zmírňovat.

V tom momentě jsem také dokázala začít vnímat fyzické symptomy jako své pomocníky – že mi říkají, jak se opravdu cítím, co opravdu a nutně potřebuji, co mám udělat. Že je třeba respektovat samu sebe, posílit svou sebelaskavost k sobě samé, svou vlastní sebedůvěru, intuici, najít v sobě ztracenou jemnost, citlivě naslouchat nejen ostatním, ale hlavně a především sama sobě.

Dnes už tak chápu mnohé. Že cesta je cíl. Že to nemusí být o tom, co jíme, ale jak to jíme – v jakém rozpoložení, s jakými lidmi, v jakém prostředí, s jakými myšlenkami. A že ta má cesta byla a je “nutná”. Hodně jsem se při ní totiž naučila. Mimo jiné se také zdravé stravování stalo mou vášní 🙂 .

Moje cesta mě hodně naučila.

Právě osobní zkušenosti s nejrůznějšími dietními směry mě obohatily. Vedlo mne to ke studiu a neustálému hledání informací v oblasti zdravého stravování. Naučilo mě to různým kulinářským trikům, co a jak se dá udělat, uvařit, upéct, připravit, nebát se neznámých potravin a jak je upravovat, nebát se experimentovat. Naučilo mne to najít, co mi opravdu chutná a dělá dobře. Zjistila jsem, že prostě ráda jím 🙂 .

Zkrátka, naučila jsem se nebát se dělat i v tomto věci jinak. Témata týkající se zdravého stravování a přípravy jídel se navíc stala mou osobní, možná až trochu (dost :D) ujetou zálibou a vášní.

Byla jsem zahlcena nejrůznějšími informacemi, které se rozcházely. Tápala jsem, co je dobré a zdravé vůbec jíst? Chybělo mi, kde zjistit rychle a přehledně informace v případech, kdy jsem se rozhodla něco nového ve stravování zkusit. Jak se rychle a jednoduše naučit připravovat nová jídla, jak rychle pochopit co, proč a jak. Jak jednoduše některé ingredience nahradit.

Chybělo mi, jak rychle připravit dobré jídlo, aby bylo vhodné pro mne – a s čím jsem též jako matka bojovala - i pro malé dítě. Recepty mi, jako přetížené matce na rodičovské dovolené, přišly složité a zdlouhavé. Jak na přípravu, tak na čtení. Chyběla mi jednoduchost. Trávila jsem spoustu času tím, abych si informace pracně sesbírala sama. A následně, abych jídlo připravila.

Věřím, že moje cesta může být někomu inspirací. Inspirací v nahlížení na nejrůznější symptomy těla i duše jinak, než nám vucuje okolní svět. Inspirací v přijímání sama sebe. Inspirací v nalezení svého vlastního zdravého jídelníčku. Inspirací, jak připravit jednoduše zdravá jídla, vhodná i pro děti.

Díky studiu farmacie, psychoterapie a výživy jsem schopná spojovat tyto oblasti v jeden celek.

Spoustu tipů a triků, jak připravit chutné jídlo, jsem pro vás připravila (a stále připravuji) do svých eBooků (Můžete kouknout na eBook 10 zásadních mýtů ve zdravé stravě a eBooky Netradičně tradičně)

Najdete v nich, jak spoustu jídel připravit rychle a jednoduše doma, jak a čím nahradit některé ingredience jako např. cukr, bílou mouku, pečivo, mléčné výrobky aj., jakým způsobem a v jakých jednoduchých obměnách se dá lahodně připravit zelenina, jak jednoduše připravovat obiloviny, luštěniny, co všechno je možné z nich připravit. Zkrátka, tyto eBooky v jednoduché a přehledné formě mají za úkol nést v sobě to, co by cestu tehdy usnadnilo i mně.